|
|
Syndrom vyhoření u osob pomáhajících profesí
RYBOLOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce pojednává o syndromu vyhoření, který se týká především osob pomáhajících profesí. Teoretická část se zabývá hlavními pojmy, které charakterizují problematiku ve zkoumané oblasti. Jedná se především o syndrom vyhoření, jeho vznik, příčinu a průběh, dále vymezením pojmu pomáhající profese a následně prevence, zejména supervize, její definice, druhy, formy, průběh a cíl. Praktická část pojednává o syndromu vyhoření a možnostech individuální i zaměstnanecké prevence. Cílem práce je zjistit, zda a jak zaměstnavatel uskutečňuje prevenci proti tomuto syndromu. K tomu byl určen kvalitativní výzkum, polostrukturovaný rozhovor. Výzkum je realizován se zaměstnanci pomáhajících profesí, kteří pracují v Jihočeském kraji s praxí déle jak čtyři roky. Za tyto zaměstnance byli vybráni: čtyři pracovníci v sociálních službách, dva sociální pracovníci a dvě speciální pedagožky. Výsledky výzkumu ukázaly, že zaměstnanci jsou velmi dobře informováni o syndromu vyhoření, dále se prokázalo, že zaměstnavatelé zajišťují zaměstnancům různé druhy prevence, které jsou pro zaměstnance dostatečně a uspokojivé. Bakalářskou práci lze využít jako zdroj informací pro pracovníky v pomáhajících profesích a následně mohou být výsledky poskytnuty zaměstnavatelům v daných zařízeních.
|
|
| |
|
|
Profil pomáhajících profesí v MMPI-2
Berková, Klára ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Michálková, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem Profil pomáhajících profesionálů v MMPI- 2. Vlastní text práce je rozčleněn na dvě části- teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou blíže představeny pojmy osobnost, pomáhání, prosociální chování, pomáhající profese, dobrovolnictví. Blíže se zabývám osobností pomáhajícího jedince. Především z hlediska jeho specifických vlastností, které se snažím vymezit na základě poznatků z odborné literatury a provedených výzkumů. Protože v empirické části pracuji s dotazníkem Minnesota Multiphasic Personality Inventory 2, součástí teoretické části je také představení této psychodiagnostické metody se zaměřením na diagnostikování vlastností osobnosti, které jsou spojovány s pomáháním. Empirická část je věnována studii založené na těchto výzkumných otázkách: Za prvé, zda psychologové, jako zástupci pomáhajících profesionálů, v dotazníku MMPI-2 budou vykazovat vlastnosti spojené s pomáháním. A za druhé, zda se psychologové ve výsledcích dotazníku MMPI-2 budou lišit od dobrovolníků, tedy jde o porovnání výsledných profilů těchto dvou skupin. 4
|
|
|
Role štěstí osobního blaha v pomáhajících profesích
KARBOVÁ, Martina
Tato práce představuje multioborový pohled na otázku role štěstí v pomáhajících profesích, v níž je také zohledněna vlastní praxe. Nastiňuje různé aspekty, jak praktické jako psychologické, sociologické či filozofické, které jsou propojeny teoretickými úvahami. Cílem této práce je objasnit, jak důležitou roli hraje pracovníkovo pocit štěstí, blaha v tak psychicky náročné profesi jako je ta pomáhající jehož nedostatek může vyústit v syndrom vyhoření. Prostředkem k dosažení tohoto cíle byla nastudovaná literatura, která je součástí práce a také výzkum, který byl tematicky rozdělen do dvou částí. Výzkum byl anonymní a byl proveden formou dotazníkového šetření. První část byla zaměřena na důvod, proč si pracovníci vybrali právě toto povolání a zda jim jejich profese přináší pocit štěstí. Druhý okruh otázek se týkal informovanosti o syndromu vyhoření a technikách, jak mu předcházet.
|
|
|
Začínající pracovník v pomáhající profesi
JIROUTOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá pomáhající profesí a prvním rokem vykonávání této profese, konkrétně na profesi psychologa. Teoretická část vysvětluje a definuje základní pojmy vztažené k této problematice: pomáhající profese; prosociální chování, tedy altruismus a empatie; pomáhání; etika v pomáhající profesi, kompetence v pomáhající profesi a supervize. Empirická část bakalářské práce je založena ne deníku studentky bakalářského oboru Psychologie, který mapuje její první rok práce v psychiatrické nemocnici. Deníkové záznamy byly analyzovány pomocí tzv. otevřeného kódování. Z něho vzešly následující kategorie: vztah s kolegy, vztah k pacientům, vztah k instituci a problémy, se kterými se studentka během praxe vyrovnávala. Hlavním předmětem zkoumání dále bylo, jak se mění styl práce studentky s pacienty a její pohled na roli pomáhajícího během prvního roku praxe. Analýza dat ukázala jistou naivitu začínajícího pracovníka v pomáhající profesi a následný přechod k reálnému pohledu na profesi pomáhajícího. Výsledky jsou vždy popsány pomocí této škály, naivita realita.
|
|
| |
|
|
Kvalita života pomáhajících profesí z pohledu všeobecných sester
Dudáčková, Tereza ; Gigalová, Veronika (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Tereza Dudáčková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Kvalita života pomáhajících profesí z pohledu všeobecných sester Vedoucí práce: Mgr. Veronika Gigalová Počet stran: 127 Počet příloh: 7 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: Kvalita života, pomáhající profese, všeobecná sestra Bakalářská práce se zabývá kvalitou života všeobecných sester. Rozdělena je na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je popisován pojem kvalita života, jeho historie, definice, dimenze kvality života a rozsah pojetí tohoto pojmu. Zabývá se termínem osobní pohoda, jeho definicí a determinantami osobní pohody. Dále jsou zde uvedeny různé metody měření kvality života. V teoretické části je rovněž charakterizována profese všeobecné sestry a požadavky potřebné k jejímu vykonávání. Jsou také zmíněny dříve prováděné výzkumy zabývající se kvalitou života všeobecných sester. Empirická část je zaměřena na dotazníkové šetření všeobecných sester a je doplněna rozhovory se čtyřmi všeobecnými sestrami. Dochází k analýze výsledků jednotlivých položek. Práce má za úkol ze zjištěných výsledků posoudit, jak sestry subjektivně vnímají kvalitu svého života a podmínky, které ji ovlivňují. Výsledná data poukazují na fakt, že ve všech zkoumaných oblastech sestry pociťují...
|
|
|
Profil pomáhajících profesí v MMPI-2
Berková, Klára ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Michálková, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem Profil pomáhajících profesionálů v MMPI- 2. Vlastní text práce je rozčleněn na dvě části- teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou blíže představeny pojmy osobnost, pomáhání, prosociální chování, pomáhající profese, dobrovolnictví. Blíže se zabývám osobností pomáhajícího jedince. Především z hlediska jeho specifických vlastností, které se snažím vymezit na základě poznatků z odborné literatury a provedených výzkumů. Protože v empirické části pracuji s dotazníkem Minnesota Multiphasic Personality Inventory 2, součástí teoretické části je také představení této psychodiagnostické metody se zaměřením na diagnostikování vlastností osobnosti, které jsou spojovány s pomáháním. Empirická část je věnována studii založené na těchto výzkumných otázkách: Za prvé, zda psychologové, jako zástupci pomáhajících profesionálů, v dotazníku MMPI-2 budou vykazovat vlastnosti spojené s pomáháním. A za druhé, zda se psychologové ve výsledcích dotazníku MMPI-2 budou lišit od dobrovolníků, tedy jde o porovnání výsledných profilů těchto dvou skupin. 4
|
|
|
Moc jako aspekt terapeutického vztahu v rámci gestalt přístupu
Krčmářová, Barbora ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na fenomén moci v psychoterapeutickém vztahu v Gestalt přístupu. Vychází z pojetí vztahu mezi psychoterapeutem a klientem jako zásadního činitele změny v psychoterapii. Moc chápe v souladu s teorií Michela Foucaulta jako přirozený a nutný vztahový fenomén. V intencích Gestalt přístupu sleduje způsoby, jimiž si psychoterapeut moc uvědomuje, jak se s ní dostává do kontaktu a jak s ní pracuje. Diplomová práce má teoreticko empirický charakter, přičemž teoretická část sumarizuje poznatky o moci, vztahu jako bázi práce v pomáhajících profesích a základní poznatky z oblasti Gestalt terapie. Empirická část využívá design kvalitativní metodologie. Z rozhovorů s Gestalt psychoterapeuty získává poznatky o jejích postoji, vnímání a uchopování fenoménu moci. Takto získaná data jsou zpracována metodou zakotvené teorie a porovnána s dalšími daty. V závěru jsou zmíněny další možnosti rozšíření získaných informací a práce s nimi v oblasti psychoterapie. Výsledky rozšiřují povědomí o charakteristikách psychoterapeutického vztahu a přináší inspiraci pro frekventanty psychoterapeutických výcviků, praktikující psychoterapeuty a další pracovníky v pomáhajících profesích.
|
|
| |
host ::
RSS.